31/3 ŠKODA WEBOVÉHO PROSTORU...

dnh

30/3 COURÁME

Dopoledne s Haňou, babičkou a neteří návštěva staré babičky a kafe v Intersparu, odpoledne knihovna. Z celé encyklopedie zaujaly H. nejvíce tři kočky na titulní straně, nejdříve se je pokoušela unípnout prsty, pak se začala shánět po nůžkách... barbarské mládí.

29/3 PIDIMUŽ S VEJCI

Vyrobeny byly společnými HaDími silami v rámci tvořivého odpoledne ve školce; D. je prohlásil za svá a přes veškerou mou snahu nechat je tam je donesl domů. A od té chvíle vejce žijí s ním: s ním jedí, s ním si hrají, s ním se bijou, s ním se dívají na pohádky, s ním malují... vzhledem k D. rychlosti přesunů zbytek rodiny provozuje celé odpoledne tanec mezi vejci - zatím úspěšně, ale nechci vidět tu scénu, až některé zařve.

28/3 SEDÍME DOMA

protože sople se HaDů stále drží.

H. se tedy drží i parádní vzteklá - za dopoledne si stihla střihnout několik kvalitních záchvatů - nejlepší byl, když si řekla o mňamku a já dala kostičku čokolády i D. Nejdřív letěla na zem čokoláda, pak H. a kopání nohama s rykem trvalo dobrých 15 minut. Podlaha v kuchyni samý sopel...

Z D. konečně vylezlo, proč počmáral celý pokoj křídami - výběh se mu nelíbí,vůbec nelíbí, nelíbí se mu hračky a zdi a strop a chtěl by tam mít všude kytičky... No jo, ale rekonstruujme výběh, když tu v optimálním případě budeme už jen pár měsíců... Tak se realizoval aspoň tu: kytky :-) a autojeřáb a pick-up a vrak/nepodara.

27/3 V ZOOLOGICKÉ ZAHRADĚ

...nehlaďte lva po bradě, ukousne vám prst.

Ostravský lev hudroval a řval, i když se mu nedělo nic jiného, než že byl zavřený v pavilonu. Lví řev bylo taky to jediné, co D. postavilo na chvilku do latě, jinak byla návštěva ZOO tradičně výživná. Pidimašinka Tomáš skončila v jelením výběhu, pískem se házet nemůže, skrblí rodiče nepustili dítko na motorový člun...


H. celou dobu tvrdila, že čůrat nechce a nebude, aby to pak 50m od auta pustila do kalhot.

26/3 JEDEME NAKOUPIT

...z choroby už zůstal jen kvalitní sopel tří barev a lednička prázdná.

Panáček se zase kochal krajinou a padly další džíny - či jsem Rotschild? Vůbec napodobuje samé pochybné vzory...

25/3 JDEME NA POŠTU

Bylo třeba. Neobešlo se to bez příslibu čokoúplatku, nemocná H. by šla i zadara, ale simulant D., který přestal kašlat hned jak jsem ho odhlásila na zbytek týdne ze školky, nebyl myšlence krátké vycházky nakloněn.

Dvě bitky o balík, jedny málem přiskřípnuté prsty v otáčecím bubnu na balíky a jedny rozervané džíny, jak se mladý pán nedíval pod nohy. Kolik my toho za chvilku stihneme... :-)

24/3 NEFOTÍME

...protože choříme na plný úvazek.

23/3 MALÉ HÁDĚ CHOŘÍ

Ráno ještě trajdala po venku a pózovala s novou hučkou, ale oči už měla unavené - a odpoledne to vypuklo - teplotuje, soplí, nosí se a komanduje.

22/3 STŘÍHÁME A STOLUJEME

HaDi mají sice svůj plně vybavený výběh o ploše téměř 25 m2, ovšem dopravní prostředky zásadně parkují a prostorově náročné hry realizují v nejfrekventovanějším místě bytu (stoluje se na osušce, podáváno je pečené hovězí a bóbika - pečený pes).



Ne že by byl D. až tak zarostlý - spíš si nechtěl mýt hlavu a měli i jsme dojem, že jeho sestřih už není moc in. Se změnou byl evidentně spokojen - a přes veškeré mrskání a prudké pohyby mu zůstaly kupodivu obě uši.

Před:


Po:

21/3 NEDĚLE VE STANDARDNÍM PROVEDENÍ

Dopoledne sbor - děti střídavě řádily a okukovaly tatínka na obrazovce, odpoledne návštěva u babičky.

Přísně tajnou stavbu fotil pan autor sám.

20/3 SOBOTA VE ŠTRAMBERKU

Můžeme klidně jezdit stále na ta samá místa, protože se i tam vždycky něco nového semele.

Ještě před odchodem jsme přišli o botník - syneček hledal levou botasku kapku zprudka.


Až nahoru v pohodě, děti motivovány vizí obřího člověče, nezlob se v Jaroňkově útulně šlapaly jak švýcarské hodinky - leč v útulně bylo značně neútulně, kadfe už nevaří, židle schovali, stoly šoupli ke zdem a zůstal tam právě jen ten dětský stolek s figurkama - tak si potomstvo párkrát hodilo kostkou a šli jsme. Nikoli ovšem spolu, D. vzal schody sprintem a zmizel kdesi v dáli - chlopek ho našel až u Perníkovky.

Oběd nic moc, HaDí mravy obdobně.

Tradiční zastávka u rybníčku se tentokrát obešla bez zráchání (dobře tak, protože sekáč, kde jsem loni byla nucena koupit D. tu oranžovou bundu, je zrušený) - chlapec nám vyzrál, pobral rozumu a pochopil, že žlábek nemusí natáčet rukama (a zlít se), ale stejně efektivní bude lehnout si na zídku a manipulovat s ním špičkou boty (takže byl zmazaný, ale suchý) - bez fotodokumentace, H. zrovna prchala do cesty.

19/3 DEN JE KRÁSNÝ

H. skončila s kreativním přístupem k vyměšování - lopata na sníh, dětské nádobí, ... a začala vyhledávat standardní místa, D. mě místo vřeštění a špulení habsburského pysku oslovuje dupko moje mrňavá, dokonce sestře maluje na přání - co víc si můžu přát :-) No, našlo by se, třeba by rodina nemusela skončit třemi členy s komentářem Hanička umřela a ta růžová sponka mu fest neladila ke zbytku outfitu.

18/3 FOUKÁME

Cestou z ústavu
ač to tak nevypadá, bylo tovřelé obejtí - po HaDím způsobu


a pak už jen foukali a koukali



A doma si to vynahradili a prudili ve velkém stylu až do večera.

17/3 STŘÍHÁME

Ranní zápis do školky v potenciálním novém bydlišti: tři hodiny po zahájení dvoudenního zápisu měli HaDi čísla 34 a 35, berou okolo 20, podle odkladů. I kdyby si nevšimli toho válecího a vřískacího záchvatu, co spáchal D. v šatně, vidím to poněkud bledě.

Zainvestovala jsem 2x39 Kč do nůžek se zpětným chodem - dobře utracené peníze:



No a já jsem se taky neflákala; prý kdo pracuje, na toho chmury nelezou, tož jsem zvědav:

16/3 - CHUDÁK

H. tlačí oběd.

"Chudák, chudák," ozve se žalostným hlasem.
"Kdo je chudák?"
"Já jsem."
"Proč?"
"Už nemůžu papat. Plné bříško, víš?"

Dietní večeře - kuřecí tlačenka...

15/3 LÁKÁME JARO

V noci padaly sněhové kroupy - kuličky sněhu jak antiperle veliké. Tak jsme aspoň zaseli - hlava rodiny přišla k hotovému, ale pózovala ochotně.


H. pilně loudila - měla za to, že semínka jsou k jídlu. Tahle ne.

14/3 . Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Jisté náznaky symetrie


A ze světa :-) Troufám si tvrdit, že D. by vylezl i s lízátky, ani bych to nezaregistrovala.

13/3 DEN TAK NĚJAK NIJAKÝ

Vstávání hore dupou; občas mi naše krasavice mírně připomíná Shreka - nebo Fionu?

Sobota, venku hnusně, tož padl návrh na úklidovou akci:
"Děcka, ukliďte si hračky, už se tu nedá chodit."
D nezaujat a nevzrušen: "Musíš chodit někam jinam."

Těsně před tím, než jsem naklonila hrnec při slívání vody z brambor, jsem si všimla, že ve dřezu je telefon. Přes pokročilý věk mám celkem dobré reflexy; kdy a jak se tam dostal opravdu netuším.

12/3 DVAKRÁT TAM A ZPĚT

Na návštěvu veterináře si chlopek vzal půl dne volna (naposledy tuším na porod) - s krvelačnou frkající a smrkající bestií sama s H nejedu.

Tentokrát bez čekání; transportem kočky ve velmi vintage batohu jsme se uvedli jako dokonalé socky (z přepravky má amok, jen ji vidí), nafasovali ATB a vitamíny, vyplázli 450 Kč a nashle za deset dní.

Odpoledne jsme si s dětmi lezli navzájem na nervy; nespravila to ani další výprava do civilizace, tentokrát do knihovny.

11/3 LEHCE VYMRZLÍ

se nehádali ani jinak netruli - hibernace může být z výchovného hlediska celkem účinná metoda.

Proč si blogspot myslí, že tu fotku chci otočit takhle?

10/3 ZELENOOČKO

9/3 RYBÁŘI

rybaří na pečlivě udržovaném obecním hřišti (tu flašku od vodky rozbitou u houpačky jsem nefotila).

H sice mrzne, ale je čači.

8/3 MALUJEME

Rozhodli jsme se lehce zútulnit naši klícku... aneb děti patlající u stolu nekrámují po celém bytě.

Ráda bych věděla, jestli ten jazyk při práci vyplazuju taky.

7/3 JÁ NIC, JÁ MUZIKANT

6/3 NA LETIŠTĚ

nás vyvezl navrátivší se otec. Moc se potomstvu nezavděčil.

5/3 PRO ZMĚNU SNĚŽÍ

Dalibor ráno při pohledu z okna prohlásil, že nikam nejde, a pak to šlo v rychlém sledu: hodil škleb na buchtu, kterou jsem upekla k snídani, servali se s Haňou o vozidla a pak pořádali závody (chudáci sousedi), při telefonátu s Ivou mě dusil polštářem; když jsem to típla a začala hledat podezřele tichou Haňu, suše mi oznámil, že šla ven – našla jsem ji u schránek ve sněhulích, triku a s holou dupou. Vycházka jí nevyšla, tak se aspoň vyčůrala do pánvičky ke kuchyňce… a pak stereo nevinnost v oku a ty se zlobíš, maminko?

Místo poledního spánku se rozhodl vylepšit si pokoj - malba cca 4x0,5m.