pátek 30. dubna 2010

30/4 LOGO A AUTO-MOTO

Ranní logopedie bez problémů; paní magistra dokáže vyvolat dojem, že nás opravdu moc ráda vidí a úlety přehlíží - to D. umí ocenit a zobe jí z ruky. Končíme s gymnastikou, začínáme s L.

Kterak se účelně na výlet sbalitia pokud se nemýlím, vidím Multiplu :-)

čtvrtek 29. dubna 2010

29/4 PANÍ KROTITELOVÁ DIVÁ ZVĚŘOVÁ



Našeho kocoura se bojí i většina dospělých návštěv, ale stejně jsem to tak nějak čekala.

D., táta, máma, H. s knížkou s klavírkem, dole auto v zatáčkách a krtek. Na to modré jsem se radši neptala - no, máme před volbami... myslela jsem, že je na to ještě malý.

středa 28. dubna 2010

28/4 CIRKUS JUŤUP

H. nespí po o a prudí ve velkém stylu, a tak koukáme na akrobaty, koně, krotitele, krotitelky... cestou ze schodů je najednou ze zábradlí klec, z Hani tygua a zděs "polibek smrti":

27/4 COSA NOSTRA

D. hodnotí pobyt ve školce: "Trochu se mi tam nelíbilo. Já jsem si četl časopis, a Ondra se Šimonem mi to brali."
H., dosud se tvářící, že neposlouchá: "Haňa nabije Ondru."
D.: "Výborně, Haničko. Já ti ukážu Ondru a ty ho zbiješ."
H.: "Nabiju Ondru, moc nabiju Ondru. Tak, dívej."
Předvádí několik ran pěstí do vzduchu, technika dost dobrá.

Možná by si měli Ondrovi rodiče ten odklad ještě rozmyslet.

úterý 27. dubna 2010

26/4 DUDU IS BACK :-(



Stačilo párkrát fňuknout a udělat na tatínka oči a dudlíka máme zpátky.

U babičky si poprvé chytla kočku. Jsem zvědavá, kdy to zkusí i na našeho šavlozubého tuxedo tygra.

neděle 25. dubna 2010

25/4 CO SI POŘÍDÍME

Dopoledne ve sboru, odpoledne se HaDi tak dlouho nemohli rozhodnout, co chtějí dělat - věděli jen, co nechtějí, že už byl čas jen na procházku do Hornbachu. Pelešili se v zahradním nábytku na imaginární zahradě (vedl infantilní krtečkový - možná dobře, že tu zahradu nemáme)

- a pak objevili to úžasné klecové lůžko. Za ty peníze o něm vážně uvažuju.

sobota 24. dubna 2010

24/3 U RYBNÍKA

Nocovala u nás neteř, společné dopolední venčení v nové lokalitě - pro děti ;-).

HaDi se celou cestu štěkali a poštuchovali; na hrázi naštěstí našli žaludy a na rybníku kačeny, které jejich zaujetí sourozencem trochu rozptýlily.

Do rybníka nespadl nikdo (Haňuše při pronásledování kačen moc nechybělo), ze stromu spadli všichni, domů sotva došli - asi ten jarní vzduch nebo co.

pátek 23. dubna 2010

23/4 FOTO NENI

Fotečka nět, nebyly volné ruce, rozhodli jsme se ignorovat soptící sopku a vyraili do Klimkovic jezdit na všem možném, já poprvé na bruslích. Shlédla jsem sice na juťup nějaké to instruktážní video jak se rozjet, zastavit a zahnout, ale jak se nevyrypat z kopečka tam nebylo, tak mám fajně rozflákané koleno (jsem si trubka vzala jen chrániče na dlaně, že na popojíždění to stačí) a rozervané džíny – teď přemýšlím, jestli je opravit, nebo zhubnout do jiných.

HaDům se akce líbila, k úrazu nepřišli (objíždění překážek mi jde).

čtvrtek 22. dubna 2010

22/4 OTRNULO

Vyrazili jsme na hřiště, HaDi řádili jak urvaní z řetězu, což v podstatě byli. Jediná možnost, jak je odlákat domů, byla tradičně na jídlo. Koblihy a slušné mravy jim vydržely i v buse, takže tentokrát bez ostudy.

21/4 JEN RŮŽOVÁ TO MŮŽE BÝT


H. objevila loňský dárek od babičky, růžovou teplákovku, a evidentně z ní nemá v úmyslu hned tak vylézt, takže máme sladký růžový bonbónek. Jsem zvědavá, kde se v tom vyválí.

Parádo, trp (nebo si nepatlej sople do vlasů).

úterý 20. dubna 2010

20/4 DUPOU HORE

...vstal dnes syneček a drželo se ho to celý den. Naštěstí už se ho nedrží kašel, takže zítra pofrčí do ústavu.

H. stále doma držený trolejbus. Culíky se hodí, nemaže si tolik sople po vlasech.

19/4 SOPLÍME A RAZÍME

Nečekané a nevítané zpestření stereotypu - H. objevila tatínkovo razítko k již deset let zrušené živnosti. Integrovaná poduška stále ještě fungovala, tak si vystylovala postel.


Krokodýlí slzy...


a jedna sourozenecká.

neděle 18. dubna 2010

18/4 HOĎTE NA NĚJ SÍŤ

H. je opět trolejbus a tak sedíme doma; tatínek pryč. Hrabe nám všem, některým však více.

H. si při hře na cirkus rozrazila horní ret. Na šití to není, ale vypadá jak kačer.

17/4 STARÁ MÍSTA A NOVÉ DOVEDNOSTI

Dopoledne tradičně ZOO s neteří, netradičně i s babičkou, což občas vyvolávalo organizační zmatky. Dovolit D. sedět na 1. sedadle za prostorem pro kočáry nebyl dobrý nápad - za pár minut řidič dupl na brzdu a D. pod tyčí proletěl nějaké dva metry dopředu. Dopadl inteligentně, nebrečel, nadával pouze sakra.


V ZOO jako obvykle zvěř, Mokřanci a scéna kvůli motorovým člunům.

Ve vaně si synek vzpomněl, že mi ukáže, co se naučil ve školce.


Čekala jsem básničku nebo tak něco.... Haňa samozřejmě napodobuje.

pátek 16. dubna 2010

16/4 ŠAVLOVÉ TANCE A CIRKUS BERNES

V noci si H. střihla dvě blicí epizodky; lítalo z ní samé LIPO i nepokousané obdélníčky; pak jsem zjistila, že vyhrábla ve špajzu a zblajzla nejspíš sama či skoro sama takové to pětibalení – tož to bylo i na její kachní žaludek moc.

Konverzace dopoledne cestou do Poruby:
H. nějak divně zachrčí. Já:
„Je ti špatně?“
„Ano.“
„Budeš blinkat?“
„Ano.“
"Vydržíš ještě chvilku?
"Domů. Doma budu blinkat. Dali taky?
D.:
"Ano, Haničku, doma budeme spolu blinkat na deku, jo?

Naštěstí na to pak zapomněli.


Do cirkusu měl jít s babičkou původně jen D., jenže to by H. nesměla tak dobře rozumět a mluvit - rezolutně prohlásila, že ona jde do cirkusu taky a maminka zůstane doma. Babička se lehce orosila; nakonec se dcerunka rozhodla, že vezme i mě ;-) Představení neuseděla, větší část hopkala na prknech podlahy přede mnou nebo na lavičce o patro níž (seděli jsme až navrchu) - skákala do rytmu, tancovala, tleskala, zírala - prostě si to fakt užila.

Po skončení usoudila, že noc je ještě mladá a domáhala se ještě kafe v Intersparu, v tramvaji se pokoušela o jakési kousky na madlu a dostat ji domů bylo poněkud náročnější, ale celkově super večer.


čtvrtek 15. dubna 2010

15/4 PRUDÍME

Oni mě neustálým vřeštěním a generováním čurbesu a já je požadavky na klid a pořádek. Po vyčerpání různých možností, jak je přivést na méně hlučnou zábavu, jsem povolila PC a blogy – no ne že se zasekliu Suchánků, přehrávali jedno video furt dokola, vytáčeli zvuk na maximum a místo HaDů mi tu pro změnu 15 minut vřeštěla Xenička s Johankou...

Kterak nafotit usopleného vztekloně jako andílka:

středa 14. dubna 2010

14/3 RODINNÁ IDYLA

Společná péče o potomstvo,

večery společně trávené u televize.


Odpoledne se idylka začala lehce zvrhávat v "italskou domácnost"; došlo i k oboustranným projevům domácího násilí. Tatínek na doporučení paní učitelky zrušil synkovi do konce týdne školku, tak budeme mít veselo ještě další dva dny...

úterý 13. dubna 2010

13/4 COPÁNKY


H. je opět trolejbus, sople si maže po obličeji až do vlasů.

Ráno neúspěšná výprava pro zkumavky na odběr moči (u pediatry v ordinačních hodinách zavřeno) - vědět to, rozhodně bych Haní sople v dešti nevětrala.

Z poobědové idylky mě vyrušil šílený řev - H. stojí v postýlce, drží se za hlavu a vříská, slzy jak hrachy. Místo očekávané šílené bolesti nakoneč vyškytala, že Ne-ma co-pan-ky.

No jo, když sebou v té posteli tak šije...

12/4 VÁLÍME SE


Někteří u PC,

někteří jen tak na zemi.

pondělí 12. dubna 2010

11/4 LEHCE DEPKOIDNÍ NEDĚLE


H. se zase rozjíždí choroba a její nálada tomu odpovídá, D. vyválel své nejlepší nové triko v omastku a hlava rodiny mi na topení upekla azalku - moje nálada taktéž odpovídá.

neděle 11. dubna 2010

10/4 LEHCE HYSTERICKÁ SOBOTA

D. vyje od rána prakticky bez důvodu a prakticky v kuse. Odpoledne jsme byli vyvezeni na návštěvu a tatínek si užil dvě hodinky klidu.

D - ani nevypadá, že je těsně po čtvrthodinovém hysteráku:


H při své oblíbené činnosti (konečně zase jí něco jiného než léky a čokoládu).

sobota 10. dubna 2010

9/4 ODBĚRY



Vytáhli z ní dvě zkumavky krve, dali náplast a samolepku vira, který včera odmítla - no a dneska ho taky nechtěla. Ani se nedivím - je tak ohavný, že se ho loni D. bál. Reklama na Priorix...

Nevím, jestli se synek učí psát nebo co, ale na koberec by nemusel.

čtvrtek 8. dubna 2010

8/4 CHOŘÍME O COSI MÉNĚ


a já dostala parádní azalku k narozeninám.

D. máme pořád, jen teď moc nefotím a on se navíc fotí nerad.

středa 7. dubna 2010

7/4 STÁLE CHOŘÍME



Stav nezměněn, jen je víc unavená.

6/4 HADROVÁ PANENKA S RADAREM

H. chrchle a má horečku, takže se jen nosí, skučí, brečí, podřimuje; kupodivu si udržuje přehled: ležela mi na klíně a já se ji snažila ukecat na nějaké jídlo - takže prý bonbonky. Říkám: Bonbonky nemáme, kuřecí polévku ti dám. Pootevřela oko, mrkla na mě a takový zdechlým hláskem zašeptala: Tatínek má zajíc.

Takže se cpe léky a čokoládou.


Jeden světlý moment po odpoledním spaní:

A pak už bylo jen hůř a hůř