8/1 NENÍ KAŽDÝ DEN POSVÍCENÍ

aneb tři lidi v ZOO - tatínek zajistil eskortu tam a zpět. Jediná fotka, celou dobu tak prudili, že vytáhnout foťák, tak je s ním asi přetáhnu (škoda funkčního foťáku ;-).

7/1 ÚSTAV POVÁNOČNÍ

Výzdoba dosud vánoční - H. dosud lehce dožrána, že jí paní učitelka podruhé nepůjčila nůžky a andělská křídla má sice vystřižena dokonale, ale ne vlastnoručně - bo o to go.

6/1 VEČER TŘÍKRÁLOVÝ

Zcela v režii D. - s nebývalou ochotou nakreslil koruny i sestře a poskytoval poradenství při vystřihování.

5/1 JÁ MÁM KONĚ, VRANÝ KONĚ...

Hanulka si poránu střihla hysterický záchvat, protože se jí ztratil bílý kůň (imaginární) a zůstal jí jen černý kůň (rovněž imaginární).

Foto nět.

4/1 O KOCOURA MÍŇ

Doufám, že to je poslední památeční fotka, co sem vkládám.

3/1 NAŠLA HO!

2/1 VEČER V NAŠÍ RODINĚ

tráví HaDi pospolitě čučením na youtube.



Jen do chvíle, než si chlopek donese večeři.

1/1 Jak na Nový rok...

...tak po celý rok doufám ne, u nás totiž nic moc. Umřela babička. Před HaDy to zbaběle tajím.


Jedna památeční - ty pozdější už jsou takové - radši neveřejné.

16/7 PROČ JE DŮLEŽITÉ MÍTI SOUROZENCE

Kdo jiný by vás v IKEA roztáčel? (a doma vytáčel...)

Lehce jsem se dojala, protože Hanička moje sestřička - o cosi větší holčičky jedináčka, kterou D. nevzal na křeslo, mi moc líto nebylo, jelikož předtím HaDy natvrdo okopávala, ale jinak by to bylo vůči ní celkem drsné

15/7 Z PTAČÍ PERPEKTIVY

14/7 AUTOBUSEM I LETECKY

Kocour hned ráno zparašutil z parapetu (ani bychom si nevšimli, kdyby tam dole cosi tak děsně neřvalo – tak už má jen osm životů.

Pro změnu chvíli i dusno a déšť.

Obvyklé kratochvíle v MHD:

H. neví, že fotím

H. ví, že fotím

D. je to všecko jedno.

Hanica mě dojala, dneska se prababičky ani nebála, ještě jí dávala pít z lahve, hladila po vlasech, na rozloučenou zavelela a teď zavři očičko a spi (a málem jí ho vypíchla)… no a abych se nedojímala moc, tak jen co jsme vypadli z DD, dala se do hysterického ryku a ryčí v podstatě dosud.

13/7 PO KOUPELI

staré cíchy hodně snesou - hlínu z květináčů, polétavý prach a jiné radosti života nad výpadovkou.HaDi snesou taky hodně, ale ta vedra už je zmáhají.

12/7 KOUPEME SE VE VLASTNÍM POTU

...večer tedy i ve vlastním bazénku.

Nemuset, nechodíme nikam, bohužel musíme.

11/7 ZASE VEDRA

Dopoledne pečujeme babičce o kota, odpoledne se válíme doma, večer se věnujeme nenáročným činnostem.

10/7 RANNÍ KAFE JE ZÁKLAD

9/7 RODINNÝ PORTRÉT

by Haňa - zleva D., maminka, po hlavě jí skákající H., tatínek, pod ním čtyři žížaly (jak patří do rodiny jsem se nedozvěděla).

8/7 REKONSTRUKCE

Vybírání plovoučky HaDy moc nebavilo.

To bazén by bylo jiné kafe :-)

7/7 MONUMENTÁLNÍ SKLUZAVKA

= cíl dnešního výletu.

Tanečky na zastávceskluzavkaa všeobecná spokojenost - i přes příšerné vedro. Haňa měla písek až ve spodárech.

6/7 PES A MY

Naprosto nezkoordinovatelné a na vytahování foťáku ani pomyšlení.

Děcka chtějí na hřiště, hafan potřebuje dost pohybu, takže sedět doma nebude, ale uvázat ho venku před hřištěm je mi takové divné a neteř tam pak sedí s ním a smutně kouká po dětech; pes moc neposlechne, nenechá se odložit na neoplocených prostorách…navíc těch klabonosých hafanů se lidi celkem bojí.
Chození po venku nám moc nejde, jak se HaDi motají, pes po nich skáče, vést si ho chce neteř, což mi i vyhovuje, vedu HaDy, jenže ho neudrží, H. pak vřeští, i když ji náhodou nesejme (on ne že by ji vyloženě chtěl sejmout, ale je to hromada svalů, těžký jak hrom, potrhlý puberťák a když skočí a opře se tlapama, tak převrátí i neteř…) no groteska. Naposledy.

5/7 HAŇA SE BOJÍ

Neteř dostala k osmým narozeninám bulteriéra – prý miniaturního, ale i tak ho mám po kolena; nevypadá sice, že by byl špatná povaha, ale vycvičený není a asi ani nebude. Už teď je pořádně těžký, takže stačí, aby hopsl, ani útočit nemusí… budu bestija teta, ale doma a kolem našich dětí ho nechci.
Haňa vřeští, jen se kolem ní omete… poprvé vidím, že se fakt něčeho bojí.