16/7 PROČ JE DŮLEŽITÉ MÍTI SOUROZENCE

Kdo jiný by vás v IKEA roztáčel? (a doma vytáčel...)

Lehce jsem se dojala, protože Hanička moje sestřička - o cosi větší holčičky jedináčka, kterou D. nevzal na křeslo, mi moc líto nebylo, jelikož předtím HaDy natvrdo okopávala, ale jinak by to bylo vůči ní celkem drsné

15/7 Z PTAČÍ PERPEKTIVY

14/7 AUTOBUSEM I LETECKY

Kocour hned ráno zparašutil z parapetu (ani bychom si nevšimli, kdyby tam dole cosi tak děsně neřvalo – tak už má jen osm životů.

Pro změnu chvíli i dusno a déšť.

Obvyklé kratochvíle v MHD:

H. neví, že fotím

H. ví, že fotím

D. je to všecko jedno.

Hanica mě dojala, dneska se prababičky ani nebála, ještě jí dávala pít z lahve, hladila po vlasech, na rozloučenou zavelela a teď zavři očičko a spi (a málem jí ho vypíchla)… no a abych se nedojímala moc, tak jen co jsme vypadli z DD, dala se do hysterického ryku a ryčí v podstatě dosud.

13/7 PO KOUPELI

staré cíchy hodně snesou - hlínu z květináčů, polétavý prach a jiné radosti života nad výpadovkou.HaDi snesou taky hodně, ale ta vedra už je zmáhají.

12/7 KOUPEME SE VE VLASTNÍM POTU

...večer tedy i ve vlastním bazénku.

Nemuset, nechodíme nikam, bohužel musíme.

11/7 ZASE VEDRA

Dopoledne pečujeme babičce o kota, odpoledne se válíme doma, večer se věnujeme nenáročným činnostem.

10/7 RANNÍ KAFE JE ZÁKLAD

9/7 RODINNÝ PORTRÉT

by Haňa - zleva D., maminka, po hlavě jí skákající H., tatínek, pod ním čtyři žížaly (jak patří do rodiny jsem se nedozvěděla).

8/7 REKONSTRUKCE

Vybírání plovoučky HaDy moc nebavilo.

To bazén by bylo jiné kafe :-)

7/7 MONUMENTÁLNÍ SKLUZAVKA

= cíl dnešního výletu.

Tanečky na zastávceskluzavkaa všeobecná spokojenost - i přes příšerné vedro. Haňa měla písek až ve spodárech.

6/7 PES A MY

Naprosto nezkoordinovatelné a na vytahování foťáku ani pomyšlení.

Děcka chtějí na hřiště, hafan potřebuje dost pohybu, takže sedět doma nebude, ale uvázat ho venku před hřištěm je mi takové divné a neteř tam pak sedí s ním a smutně kouká po dětech; pes moc neposlechne, nenechá se odložit na neoplocených prostorách…navíc těch klabonosých hafanů se lidi celkem bojí.
Chození po venku nám moc nejde, jak se HaDi motají, pes po nich skáče, vést si ho chce neteř, což mi i vyhovuje, vedu HaDy, jenže ho neudrží, H. pak vřeští, i když ji náhodou nesejme (on ne že by ji vyloženě chtěl sejmout, ale je to hromada svalů, těžký jak hrom, potrhlý puberťák a když skočí a opře se tlapama, tak převrátí i neteř…) no groteska. Naposledy.

5/7 HAŇA SE BOJÍ

Neteř dostala k osmým narozeninám bulteriéra – prý miniaturního, ale i tak ho mám po kolena; nevypadá sice, že by byl špatná povaha, ale vycvičený není a asi ani nebude. Už teď je pořádně těžký, takže stačí, aby hopsl, ani útočit nemusí… budu bestija teta, ale doma a kolem našich dětí ho nechci.
Haňa vřeští, jen se kolem ní omete… poprvé vidím, že se fakt něčeho bojí.

4/7 MAMINKA JE KRÁSNÁ

... a D. bude taky krásný. H. bude dál škaredá, dorazila jsem na místo činu dřív, než jí malovátka půjčil.

Každopádně už myslí i na něco jiného než na skříplou tlapu.

3/7 LISUJEME ČASNĚ ZRÁNA

Daliprsty mezi dveřmi.

Místo aby nechali chudáky rodiče dospat, lítali kolem šesté po bytě, zavírali se navzájem v koupelně a H. s rozběhem přibouchla dveře, když měl D. packu mezi futry a panty dveří... komu není rady, tomu není pomoci (varovala jsem je pár minut předtím).

Samozřejmě jsem řvala, hlavně po Haně, které se nic nestalo, jen skřípla D. pazoury, ale vyla jak šakal, sople po kolena, visela mi na noze, zatímco jsem uklidňovala D. , prohlížela packu, převlíkala a balila mu snídani a nějakou zábavu na pohotovost…

Výlet na pohotovost (nikoli vlakem) - zlomené to nemá, jen dost zhmožděné, vypadal zezačátku jak rosnička – konce prstů takové placaté široké, pak už jen opuchlé a poněkud barevné, nějaký nehet ho asi opustí, ale báli jsme se zlomeniny nebo poškozeného kloubu.

Nese to jako pravý muž.

Na úrazech časně ráno je fajn, že se ještě dopoledne cosi stihne - v našem případě návštěva ZOO, kde nám děti dále kvalitně hýbaly žlučí.

2/7 MAMINKA JE ŠKAREDÁ

Potomstvo si na zítra žádá výlet vlakem, no v tom vedru nevím kam; a truje přímo úměrně tomu, kolik mám práce.

Odposlechnuto po pokusu o nastolení prázdninového režimu - H.: Maminka je škaredá a tatínek je hodný, víš, Dali?

Aby ne.

1/7 MAMINKA JE ŠIKOVNÁ

Původní plány padly, jako náhradní aktivitu jsme zvolili návštěvu babičky (má v bytě dopoledne chládek).

H. objevila s předstihem na podzim háčkovanou čepici - tak prý může být (sundala ji - velmi velmi neochotně - až večer ve vaně).D. naštěstí po háčkované čepici nezatoužil; strávit dopoledne vyvalováním se v křesle mu ke štěstí stačilo (ach, ty geny, ty geny...)

30/6 OVLÁDÁM CHAOS

Jednoho potomka a tři bonboniéry jsem nechala ve školce, se druhým uváděla byt do přijatelného stavu pro odpolední návštěvu zájemců o pronájem. Hanulka byla v báječné náladě a moc mi pomohla (do hrobu....).Kupodivu se jim u nás líbilo.

29/6 SESTRA SVÉHO BRATRA

Aspoň ty boty moc nedodře.
Vedro bylo poměrně nechutné.

28/6 DOŠLY ZÁSOBY

Museli jsme tedy vyrazit mezi lidi. Pořídili jsme něco na jídlo, čokošku pro učitelky ze školky a pár nových modřin na průlezkách.
Odvařila jsem se natolik, že jsem musela zavolat chlopkovi, ať to v práci zabalí a vyzvedne nás.

Dětičky spořádaně čekaly, než se matka vychrchlá a/nebo než se otec přivalí. Půlhodinku relativní nehybnosti si H. vynahradila, trvalo dobrých deset minut, než se ji podařilo chlopkovi ulapit a nacpat do auta.

27/6 ZA PLOTEM

Hadovka si dopoledne vydyndala krátkou procházku, mezi vilkami; nepotkaly jsme živou duši – u každého plotu, za kterým zahlédla vybavení pro děti nebo slyšela dětské hlasy, pofňukávala, že si chce jít hrát s dětmi, nakonec na ni, jak stála u plotu, vyletěl pes, tak tak rezignovaně řekla: Víš co, půjdeme radši domů.
Není jak bydlet v "lepší čtvrti".

Náladu si zlepšila Princeznou se zlatou hvězdou na čele - u zkoušky baletu si vzpomněla na růžový obleček po neteři, který o vánocích ani do ruky nevzala. Něco mi říká, že ho budu vídat často...

26/6 VÁLÍME SE V PELECHU

Jde nám to všem báječně. A fotit se taky nebudem.

25/6 KDYŽ DVA DĚLAJÍ TOTÉŽ, NENÍ TO VŽDY TOTÉŽ

Požádala jsem Haňu, ať uklidí vyházený botník - výsledek:

24/6 KREATIVNÍ

Vydrželo jí to docela dlouho, výsledkem byl náhrdeník na silonu... ale kde skončil...? Baterky došly a než se dobily, byl fuč.

23/6 CHOŘÍME UŽ OBĚ

Nefotím, jsem ráda, že žiju, navíc je tu čurbes.

22/6 STÁLE CHOŘÍME

Stav nezlepšen, spíš naopak, Hadica chrchle a prudí, pořád veen, na procházku, na hřiště, do ZOO, … přitom se sotva doplazí do školky a zpět a odpoledne už ji vláčím na zádech, ale kousnout ráno Dalibora do dupy sílu měla...

21/6 PUSTILI VODOTRYSK

...tak jsme to museli jít cestou ze školky omrknout zblízka. Nachcípaná Haňa mi spí na zádech.

20/6 SNÍDANĚ

H. choří, prochrchlala celou noc a proprudila celý den. Obojí velmi kvalitně.